Pro Hockey
Pro Hockey na FaceBooku

Pro Hockey - archív

Pro Hockey 3/2012

Pro Hockey 3/2012

 

5 Úvod

6 Dopisy

7 Novinky

12 Shea Weber: Ministr obrany

18 Checking: Budoucnost Světového poháru

20 Mužstvo měsíce: New York Rangers

26 V brankovišti: Niklas Bäckström

30 V zákulisí: Svět statistik

32 První útok Panthers: Fleischmann & Co.

36 Nováčci: Henrique & Larsson

40 Top 15 střelců

47 Hokejové fórum

48 Pavel Kubina a krajánci

52 Team News

60 Legendy

Chuck Gardiner

62 Seriál o výživě

64 Quiz

 

 

12 Shea Weber: Ministr obrany

V hlavním příběhu tohoto čísla nechá časopis Pro Hockey odborníky, aby rozkryli tajemství hry Shea Webera. Přečtěte si, proč je kapitán Predators v této sezoně (opět) považován za kandidáta na Norris Trophy.

 

Autor: Kevin Allen

Hráči Nashville Predators se občas bojí, aby se nestali obětí palby do vlastních řad. Může k ní dojít pokaždé, když na modré čáře – a je jedno, jestli je to v tréninku, nebo při zápase – napřáhne ke střele obránce Shea Weber.

Když se tenhle skvělý bek chystá vypálit, hráčům stojícím před brankou se ve tvářích okamžitě objeví podobný výraz, jaký mají vojáci těsně před ztečí dobře opevněných zákopů. Všelijak se kroutí, uhýbají a možná se i modlí, aby je puk vystřelený Weberovou hokejkou minul.

„Není to zrovna příjemná doba postavit se před branku. A je jedno, jestli patříte k nám, nebo k soupeři,“ říká David Poile, generální manažer Nashvillu.

Nashvillskému útočníkovi Patricku Hörnqvistovi jeden takový „projektil“ v sezoně 2009/10 zlomil zápěstí. V posledním play off zase všem zatrnulo, když Weber trefil do hlavy svého spoluhráče Martina Erata. Český forvard naštěstí vyvázl bez vážnějšího zranění, ale přesto si všichni znovu připomněli, jak nebezpečná Weberova střela ve skutečnosti může být.

Weber při dovednostních soutěžích během víkendu All Stars vystřelil na branku rychlostí 168,66 km/h. Taková rána patří v NHL k nejprudším v historii.

„Tou svou střelou zlomil už spoustu kostí,“ tvrdí Poile. „Je to úchvatná zbraň. Umí vypálit velmi pohotově a ta rána má úžasnou razanci.“

Terry Crisp, bývalý kouč NHL, který nyní pracuje jako hokejový analytik v nashvillské televizi, v nadsázce prohlásil, že kdyby trénoval Predators, zakázal by Weberovi střílet na tréninku golfovým úderem.

„Měl bych příliš rád svého brankáře a své obránce, abych Sheaovi dovolil po nich střílet,“ smál se tehdy Crisp.

Nyní ale tvrdí, že Weber při tréninku dává pozor a nepálí naplno, protože se bojí, aby spoluhráče nezranil.

 

 

18 Checking: Budoucnost Světového poháru

Uběhlo už téměř osm let od chvíle, kdy si hokejový svět mohl vychutnat klasický mezinárodní turnaj s názvem World Cup. V tomto sloupku se novinář Kevin Allen zamýšlí nad tím, co by se muselo stát, aby se Světový pohár opět objevil v hokejovém kalendáři.

Autor: Kevin Allen

Fotbaloví fanoušci si mohou být jistí, že uvidí své mistrovství světa každé čtyři roky. Ti hokejoví se mohou podívat na mistrovství světa dokonce každý rok, jenže na ty úplně nejlepší hráče si mohou nechat zajít chuť. Mnoho z nich v té době ještě bojuje o Stanley Cup. Proto také vznikl Canada Cup, později přejmenovaný na World Cup. Ale u toho na nějakou pravidelnost můžete zapomenout.

Určitě by nebylo špatné zjistit, zda by se turnaji World Cup of Hockey (tak zní celý oficiální název) dostalo většího uznání, kdyby se hrál v pravidelných intervalech. Tak tomu totiž nikdy nebylo. Zatím naposledy v něm triumfovala Kanada po finálové výhře nad Finskem v roce 2004.

Ani dnes, když se na World Cup zeptáte čelních představitelů NHL, nedají vám uspokojivou odpověď.

Přitom z pohledu fanouška jde o velmi zajímavý turnaj s mnoha nezapomenutelnými momenty. Zvláště klání mezi Kanadou a Ruskem (tehdy Sovětským svazem) byla fantasticky poutavá. Pro hokejové příznivce šlo o turnaj, který spojoval generace. Například Bobby Orr a Nicklas Lidström hráli v úplně jiných dobách, ale oba svou zemi reprezentovali na Canada Cupu. Dalšími slavnými hráči byli Wayne Gretzky, Bobby Hull, Phil Esposito, Slava Fetisov, Igor Larionov, Vladislav Treťjak, Börje Salming, Jari Kurri či Jaromír Jágr. Ti všichni si zahráli na Canada/World Cupu.

Z pohledu NHL šlo o turnaj, který pomohl na chvíli nechat zapomenout na vážné problémy, které vyvstaly kolem dohadování kolektivní smlouvy mezi ligou a hráči.

Jenže časem se World Cup stal takovým dítětem v bouřlivém manželství, na které nikdo nemá čas. Trpí, protože o lásku mezi NHL a NHLPA už dávno nejde.

 

 

20 Mužstvo měsíce: New York Rangers

Nadešel ten pravý čas

New York Rangers zčistajasna působí jako šampioni. Ale nezmiňujte se o tom před trenérem Johnem Tortorellou, který se osočí na každého, kdo prohlásí, že Rangers jsou favority Stanley Cupu. Ale možná i „Torts“ někde uvnitř doufá, že by to mohla být pravda. Koneckonců od posledních oslav na Manhattanu uplynulo 18 let. Nadešel čas je letos na jaře zopakovat?

Autor: Varpu Sihvonenová

John Tortorella, trenér New York Rangers, říká, že se ho lidé pořád ptají, jestli jsou Rangers už týmem, který může vyhrát Stanley Cup.

„To je prostě ptákovina. O tomhle se nikdy nebavíme,“ trvá na svém kouč.

Ať už ale Rangers o poháru lorda Stanleyho mluví, nebo ne, mezi odborníky tentokrát patří mezi jeho kandidáty. Přitom před sezonou a dokonce během prvních týdnů základní části si něco takového myslelo jen velmi málo lidí. Za Rangers už nějakou dobu chytá jeden z nejlepších brankářů v lize Henrik Lundqvist, ale to bylo tak vše. Defenziva byla děravá, mladá a nezkušená. Navíc v ní chyběl její vůdce Marc Staal, který se léčil po otřesu mozku. Rangers v létě přivedli centra Brada Richardse a doufali, že jim pomůže vyřešit problémy alespoň s ofenzivou. Jenže ten si herně nesedl s kanonýrem Mariánem Gáboríkem, který měl za sebou jednu z nejhorších sezon kariéry.

„Nemůžeme kvůli nim rozpůlit puk,“ prohlásil na podzim Tortorella, čímž naznačoval, že oba by ho měli rádi co nejčastěji, což zkrátka nešlo.

Co s tím tedy trenér udělal? Rozdělil je a dal dohromady dvě produktivní řady. V jedné je Gáborík, Derek Stepan a Artěm Anisimov a ve druhé Brandon Dubinsky, Richards a Ryan Callahan. K tomu ho potěšil zadák Dan Girardi, který se chopil příležitosti a postavil se do čela obranných linií. A navíc dostal dárek v podobě Carla Hagelina, jenž na konci listopadu přišel z farmářského týmu Connecticut Whale. Hagelin všechny překvapil rychlostí a přehledem.

Najednou byl z Rangers tým, v němž se snoubila šikovnost s agresivitou, tedy vlastnostmi, které Tortorella požadoval. Nyní v jejich mužstvu najdete vynikajícího gólmana, před nímž jsou přizpůsobiví hráči odhodlaní jít za vítězstvím.

 

 

26 V brankovišti: Niklas Bäckström

Stále na vrcholu

Zapomněli jste, jak dobře brankář Niklas Bäckström chytá? V této sezoně znovu předváděl hvězdné zákroky, přestože se tým před ním trápil v mnoha ohledech. Pro Hockey by vám ale rád připomněl, že Minnesota má stále skvělého gólmana, kterého ostatní možná trochu opomíjejí.

Autor: Kevin Allen

Klidně bychom mohli napsat, že zákroky Niklase Bäckströma dávají fanouškům Minnesota Wild několik let falešnou naději. Dal svému týmu naději v tolika zápasech, že mohl ve fanoušcích a dokonce i managementu vzbudit víru, že Wild mají talentovanější mužstvo, než jaká byla realita.

V sezoně 2008/09 vychytal osmkrát nulu a průměr inkasovaných gólů za zápas udržel na hodnotě 2,31. To bylo naposledy, kdy se Wild podívali do play off. Podával tak dobré výkony, že se o Wild často mluvilo jako o týmu, který je na vzestupu a konečně by mohl prorazit. Dodejme, že tyto prognózy se vždy ukázaly jako liché. Pravda je taková, že Bäckström je výjimečný brankář v průměrném mužstvu.

„Tohle hodnocení sedí,“ říká Craig Button, bývalý generální manažer NHL. „Nebylo by špatné se na to zeptat více lidí.“

Zásadní silou týmu je bezesporu finský brankář Bäckström, na jehož formě záleží, zda sezona skončí katastrofálně, nebo Wild budou moci do poslední chvíle pomýšlet na play off. Tato definice platí od ročníku 2006/07, kdy Bäckström opanoval minnesotské brankoviště.

„Niklas Bäckström málokdy pustí gól, který by týmu prohrál zápas,“ tvrdí Button. „Jsem zastáncem brankářů, kteří dávají svému mužstvu šanci vyhrávat. Bäckström mezi ně patří. Trenéři se pak mohou soustředit na učení nějakého systému, protože hráči vědí, že ten chlapík vzadu je zbytečnou chybou nepřipraví o body.“

Ve světě, v němž se sportovci snaží jakkoliv vynikat a odlišit se, Bäckström září, protože zůstává stále stejný, nehledě na dění na ledě.

„Během mého působení v Minnesotě chytal pozoruhodně vyrovnaně,“ říká Chuck Fletcher, generální manažer Wild. „V některých zápasech jsme před ním nehráli dobře v obraně, ale v této sezoně chytá stejně dobře jako od první chvíle, kdy jsem sem nastoupil.“

 

 

30 V zákulisí: Svět statistik

Statistická mánie

Přečtěte si, jak v NHL vznikají všechny statistiky. Tenhle systém může závidět celý hokejový svět.

Autor: John Manasso

Prvních 80 let v historii National Hockey League nebylo království statistik nijak výjimečné. Naopak, statistiky byly strohé a fádní. Strohé proto, že se věnovaly jen několika málo individuálním údajům: gólům, asistencím, bodům, střelám, hodnocení plus/minus a u brankářů zákrokům, procentuální úspěšnosti, průměru inkasovaných gólů a udrženým nulám.

O moc víc jste toho najít nemohli.

Fádní byly proto, že fanoušci stejně jako vedení ligy věděli, že hokej by se dal čísly analyzovat mnohem lépe, ale nikdo nevěděl, jak přesně by se další údaje daly zaznamenat.

„Na doby dávno minulé vzpomíná spoustu lidí. Třeba na hráče, kteří uměli výborně blokovat střely, ale šlo jen o názor, který se nemohl opřít o žádný konkrétní údaj,“ říká Benny Ercolani, šéf statistiků NHL. „Dnes už máte zblokované střely spočítané.“

Od ročníku 1997/98 liga poprvé testovala celou sezonu nový statistický systém a od roku 1998/99 jej rozjela oficiálně. NHL najednou znásobila počet herních situací a úkonů, které měřila a které začala nabízet fanouškům. V play off 2006/07 navíc vyzkoušela nový software, který sbíral data zároveň ze všech 30 arén, a od sezony 2007/08 přidala další měřené údaje. Se zavedením nového systému a se softwarem pomáhala firma IBM.

Dnes tedy kromě výše zmíněných čísel můžete zjistit procentuální úspěšnost na vhazování, čas strávený na ledě (rozdělený na vyrovnaný počet hráčů na ledě, přesilovky a oslabení), střely mířící mimo branku, odebrané a ztracené puky, hity a zblokované střely. Liga navíc shromažďuje čísla, která nejsou veřejná a slouží k posuzování rozhodčích.

 

 

32 První útok Panthers… Fleischmann & Co.

Kam dotáhnou Panthers?

Florida Panthers konečně vtrhli do sezony jako správní predátoři. Vedla je nově poskládaná lajna Fleischmann, Weiss, Versteeg. Ti tři sázeli tolik gólů, že se před týmem rozprostřela reálná šance postoupit do play off poprvé od jara 2000. Jeden od draftu patří k Panthers, zbylí dva na floridský poloostrov přišli teprve loni o prázdninách. A přece jim to začalo klapat vlastně hned.

Autor: Karel Knap, MF DNES

Po prosincovém vítězství nad Floridou (3:2 po nájezdech) prohlásil veterán Patrik Eliáš z New Jersey Devils: „Panthers rozhodně jsou k poražení. Mají jenom jednu výbornou lajnu a to je všechno.“

Eliáš není provokatér nebo nadutec bez respektu k soupeři. Jen upřímně řekl to, co si kdekterý fanoušek nebo odborník na NHL myslel. Panthers však svým výrokem dost naštval. Třeba kouč Kevin Dineen nesouhlasil s tím, že jeho mužstvo stojí jen na výkonech Tomáše Fleischmanna, Stephena Weisse a Krise Versteega.

Jistě, brankář Jose Theodore zažíval na podzim vzkříšení a beci Brian Campbell, Jason Garrison a Dmitrij Kulikov nejen slušně bránili, ale také dovedně podporovali ofenzivu.

Nejčastěji to ovšem byl útok FWV, který táhl Floridu za vítězstvími. Bodoval v 25 z prvních 31 utkání. V tabulce produktivity byl mezi nimi a ostatními forvardy propastný rozdíl.

„Jasně, i my ostatní se musíme v zakončení zlepšit,“ uznal v prosinci slovenský bojovník Tomáš Kopecký.

„Ti tři hrají prostě skvěle,“ řekl finský forvard Sean Bergenheim listu The Sun Sentinel. „Všichni tři to umějí s pukem, dávají si ho, skórují.“

Přitom žádného z floridských tahounů neprovázela pověst superhvězdy a nikdy dřív spolu nehráli. V lednu sice zabředli do krize, pak ale znovu zabrali a drželi Panthers na špičce Jihovýchodní divize.

 

 

36 Nováčci: Henrique & Larsson

V této sezoně najdete v sestavě New Jersey alespoň jednoho Adama. Mezi nejlepší nováčky NHL totiž letos patří Adam Larsson i Adam Henrique a vedení Devils se tak do budoucna může dívat s notnou dávkou optimismu. Pro Hockey se na tuto talentovanou nováčkovskou dvojici podíval trochu podrobněji.

 

Autor: Uffe Bodin

 

Jméno Adam pochází z hebrejštiny a znamená „člověk“. Existuje ovšem i další význam, a to „červenající se“, což má označovat osoby s výraznějším prokrvením tváří. Adam Larsson ani Adam Henrique se sice nijak nadprůměrně nečervenají, zatím se ale ukazuje, že na červený dres s logem New Jersey Devils si zvykají znamenitě. Do současné pozice se však každý z nich dostal úplně jinou cestou.

 

Adam Larsson se v domovském Švédsku proslavil jako juniorská kometa, která debutovala v prvním týmu Skelleftea AIK již v 16 letech. Odmalička se o něm mluvilo jako o jednom z největších obranných talentů, které kdy švédský hokej vyprodukoval, a loni v létě po něm New Jersey Devils v draftu sáhli už na čtvrtém místě. Již ve chvíli, kdy Larsson vystoupal při draftu na osvětlené pódium, bylo jasné, že se v NHL objeví již na podzim. V 18 letech už měl totiž za sebou dvě sezony mezi dospělými a na tento krok byl bezesporu připraven.

 

Adam Larsson v sezoně rozhodně nikoho nezklamal. Tenhle rozvážný Švéd nastupoval v průměru 22 minut na zápas, vůbec nejvíce ze všech obránců Devils.

 

„Každým dnem hraje lépe a lépe,“ řekl kouč týmu Peter DeBoer listu Newark Star-Ledger. „Jako houba do sebe nasává všechno, co mu Larry Robinson (kouč obránců Devils) ukáže – jak používat hokejku a jak se chovat v osobních soubojích. Učí se den za dnem, což je přesně to, co musí v této lize každý mladý hráč dělat.“

 

 

40 Top 15 střelců

Smrtící kanonýři

Mezi hokejisty jsou tací, o jejichž poslání sní snad všichni malí kluci a holky, kteří hrají hokej. Jsou to střelci, kanonýři, snajpři... Říkejte jim, jak chcete, ale jejich hlavním úkolem je dostat puk za brankovou čáru, prudkou ranou nebo třeba šikovným blafákem.

Autor: Uffe Bodin

Snajpr je ve vojenské terminologii člověk, který musí zneškodnit protivníka jediným zásahem. V hokejovém světě se toto označení používá pro hráče, který přesnou střelou může zařídit vítězství. Hokejoví střelci nemusí nutně okupovat horní příčky v tabulce produktivity, ale můžete si být jistí, že jakmile se objeví v blízkosti soupeřovy branky, co nejdřív pálí. Většinou dávají přednost střele před přihrávkou a málokdy minou. Ti nejlepší navíc mají schopnost vstřelit gól v ten nejdůležitější okamžik a strhnout vývoj zápasu na stranu svého týmu.

V současné NHL se o hráči jako o kanonýrovi začíná mluvit tehdy, když je schopný překonat hranici 30 gólů za sezonu. Třicet branek se někomu může zdát málo. Je pravda, že třeba v 80. letech minulého století měl skoro každý tým ve svém středu střelce, který směřoval k 50 gólům. Jenže tyto brankové hody už jsou nějakou tu sezonu minulostí.

Prvním ryzím kanonýrem NHL byl Maurice Richard, ikona Montreal Canadiens 50. let. Přezdívalo se mu „Rocket“ (Raketa) proto, že jako raketa vletěl do útočného pásma a vypálil puk jako projektil, kterým málokdy minul cíl – soupeřovu branku. Richard jako první hráč v historii vstřelil 50 gólů v 50 zápasech. V roce 1957 se také stal prvním hokejistou, který v kariéře NHL nastřílel celkem 500 branek. Když se tedy hledala nejvhodnější legenda, po níž by se dala pojmenovat trofej pro nejlepšího střelce sezony – Maurice Richard Trophy – jiné jméno snad ani nepřipadalo v úvahu.

I po tomto ročníku se dozvíte, kdo se stal jeho nejlepším kanonýrem, a kdo tedy získá Trofej Maurice Richarda. My vám ale zatím nabízíme přehled 15 současných nejobávanějších střelců, kanonýrů, snajprů...

 

 

47 Hokejové fórum

Tentokrát jsme našim expertům položili tyto tři otázky:

1. Poslední Světový pohár se uskutečnil v roce 2004. Našlo by se podle vás v hokejovém kalendáři místo na turnaj těch nejlepších?

2. Získá Erik Karlsson v budoucnu Norris Trophy?

3. NHLPA ve svém hlasování zamítla nové rozdělení konferencí, co si o něm myslíte vy?

 

 

48 Pavel Kubina a krajánci

Nový drsňák na Broad Street

Obránce Pavel Kubina se předloni vrátil do klubu Tampa Bay Lightning a doufal, že v něm ukončí kariéru v NHL. Odmítl výhodnější nabídky a nechal se od manažera Yzermana nalákat do týmu s bleskem ve znaku. Jenže nevydržel v něm ani do konce dvouletého kontraktu. Před uzávěrkou přestupů ho Steve Yzerman poslal do Philadelphie, kde se „Kubinka“ potkal s kamarádem Jaromírem Jágrem.

Karel Knap, MF DNES

Náhrada za Chrise Prongera? To zní poněkud přehnaně. Přesto Philadelphia Flyers věřili, že s Pavlem Kubinou získali část své někdejší identity.

Bývali týmem, proti kterému ostatní nastupovali jen neradi. Dokonce se v NHL rozšířila pověst o „philadelphské chřipce“, jakési nevyzpytatelné chorobě, jež se zmocňovala hokejistů před zápasy na Broad Street.

„Zákeřňák“ Pronger, Clarke, Schultz, Van Impe, Tocchet, Lindros nebo třeba současný generální manažer Paul Holmgren (1 600 trestných minut v dresu Flyers) mydlili soupeře mezi mantinely jako žito. A tak se méně udatným hráčům podle legendy občas náhle zhoršilo vleklé zranění nebo dostali horečku, když se přiblížilo utkání ve Philadelphii.

V této sezoně tamní fanoušci často lamentovali, že se protivníci ve Wells Fargo Centru vůbec nebojí. Že si dokonce dovolují na hvězdy Girouxe nebo Brierea a bezostyšně najíždějí do gólmanů. Že v mužstvu schází pár surovců, kteří by soupeřům připomněli, kdo byli Broad Street Bullies.

A tak manažer Holmgren před uzávěrkou přestupů přivedl Švéda Nicklase Grossmana a Čecha Kubinu. Oba měří kolem 190 centimetrů a váží přes metrák.

„S nimi je naše obrana urostlejší a silnější,“ prohlásil kouč Peter Laviolette před lokálními reportéry. „Kubina je na ledě nepřehlédnutelný, umí to slušně přibrousit.“

Jaromír Jágr přitakal: „Jak ten mě okolo brány řezal! Vůbec se mi proti němu nechtělo hrát. Tohle nám trochu chybělo.“

„Konečně máme beka – praváka,“ liboval si Holmgren. „Může nám pomoct v oslabení i přesilovkách. Má zkušenosti, vyhrál Stanley Cup.“

 

 

52 Team News

Téma: Muži v masce

O brankářích se mluví jako o nejdůležitějších postavách svých týmů. Jeden nebo dokonce více úspěšných zákroků v rozhodujícím okamžiku zápasu může zachránit vítězství. Naopak chyba většinou znamená gól. Bez dobrého gólmana se nedá vyhrát Stanley Cup. A protože se blíží play off, připravili jsme pro vás přehled mužů v masce ve všech týmech NHL.

 

 

 

 

60 Legendy: Chuck Gardiner

Vyhrál Stanley Cup a zemřel

Život skotského brankáře ve službách Winnipegu, který sice vyhrál prestižní trofeje, ale předčasně zemřel, patří mezi nejpoutavější sportovní příběhy v historii. Poměrně přesně zobrazuje, jak hekticky se tehdy – v době před 80 lety se svět potácel v těžké ekonomické krizi – v Severní Americe žilo.

Autor: Tomi Savolainen

Charlie Gardiner se narodil ve skotském Edinburghu ve Velké Británii. V roce 1911, kdy mu bylo šest let, se s rodiči přestěhoval do Winnipegu v kanadské provincii Manitoba. Jeho otec záhy zemřel a dva starší bratři odešli bojovat do první světové války. Gardiner se musel začít starat i o matku, a tak přijal práci v železářství už ve 12 letech.

Díky práci se ale poprvé dostal k organizovanému sportu. Zaměstnanci obchodu tvořili baseballový tým a Chuck rychle zjistil, že má sportovní talent. Kromě hokeje se na velmi dobré úrovni věnoval i baseballu a navíc fotbalu. V roce 1925 si dokonce zahrál v Grey Cupu.

V juniorském hokeji se objevil jen v pár zápasech. Bruslení mu moc nešlo, takže se postavil do branky. Pro sezonu 1924/25 mu dal šanci tým dospělých Selkirk Fishermen. V 18 zápasech pustil jen 33 gólů a chtěl dokázat, že má na víc. Následující dvě sezony strávil v nižší profesionální lize AHA v týmu Winnipeg Maroons. V 74 utkáních celkem 12krát udržel čisté konto. To stačilo, aby zaujal někoho z NHL. Konkrétně šlo o tým Chicago Black Hawks, který vstupoval teprve do své druhé sezony. V roce 1927 s nimi podepsal smlouvu jako náhradník jedničky Hugha Lehmana, ale Chicago brzy zjistilo, že chytá lépe. Dostal důvěru ve 40 ze 44 zápasů, a přestože chytal za velmi slabým mužstvem, udržel si průměr jen 2,83 gólu za zápas. V následujícím ročníku (1928/29) nastala v NHL velká změna – poprvé se mohlo přihrávat i do útočné třetiny, ale v okamžiku přihrávky musel být její příjemce ještě stále v prostředním pásmu. Uvnitř útočné třetiny se dopředu ještě stále přihrávat nesmělo.

Gardiner přesto srazil průměr téměř o gól na zápas. Od této sezony odchytal až do své smrti všechna utkání Black Hawks.

 

 

62 Seriál o výživě

Stravování hokejistů ve věkové kategorii 8–11 let a 12–15 let

Celý text můžete najít zde.

 


Uživatel: Heslo:

Aktuální číslo
ProHockey 6/2018
Anketa
Sledujete EUHL?
Ano!
Ne.
Ne, ale chystám se o této lize něco zjistit.
Pro Hockey předplatné