Pro Hockey
Pro Hockey na FaceBooku

Pro Hockey - archív

Pro Hockey 11/2012

Pro Hockey 11/2012

 

5 Úvod

6 Dopisy

7 Novinky

12 Portrét: Rick Nash

18 Nováček: Mikael Granlund

22 Recenze NHL 13 a kartiček

24 TOP 15: Zlí hoši

30 V brankovišti: Cory Schneider

34 Brankářský speciál: Vývoj brankářského řemesla

40 Legendy: Joe Sakic

42 Dokument Pro Hockeye: Vše, co potřebujete vědět o výluce

47 Checking: Je to boj o princip

48 Down Goes Brown: „Jak se stát Seanem Averym“

50 Roman Horák a krajánci na farmách

54 Hokej a studium

55 Hokejové fórum

56 Team News: Kdo kde hraje během výluky

64 Kvíz

 

 

12 Portrét: Rick Nash

„Můžete mi říkat Rick z Broadwaye“

Po devíti dlouhých sezonách plných porážek s Columbusem nyní Rick Nash doufá, že v New Yorku bude mnohem častěji zažívat pocity vítězství. Budou ho vysoká očekávání pohánět k parádním výkonům, nebo ho budou tížit? Kevin Allen, stálý spolupracovník časopisu Pro Hockey, se vyptal mnoha odborníků i samotného Nashe, jak by měl jeho nový život vypadat.

Autor: Kevin Allen

Když Columbus Blue Jackets vyměnili v létě Ricka Nashe do New York Rangers, vypadalo to více jako propuštění z vězení než hokejový trejd.

Nash protrpěl devítiletý trest v Columbusu, kde si musel připadat jako na opuštěném ostrově. Alespoň co se týká hokejových hvězd, byl v týmu zoufale sám. Samozřejmě že tiché město v jižní části amerického státu Ohio se ani náznakem nepodobá gulagu, jenže klub mu skutečně nikdy nepořídil elitního centra. Blue Jackets se také v celé své historii pouze jednou podívali do play off.

„To je bez debat, že jsem doufal, že během devíti let tam budu mnohem častěji vyhrávat a zahraju si víc než čtyři zápasy v play off,“ říká Nash. „Ale realita je taková, že se to nepovedlo a žádný plán se nevyvíjel tak, jak jsem chtěl. Ale dívám se na to pozitivně – pro mě to vyústilo výměnou do New Yorku, do jednoho z klubů s největší historií. Každý kluk sní o tom, že si jednou zahraje za tým z klasické šestky. Nemyslím, že existuje lepší místo než New York.“

Pro Nashe příchod do města, jemuž se přezdívá Velké jablko (Big Apple), znamená, že pravděpodobně bude nastupovat vedle centra Brada Richardse, špičkového tvůrce hry. Richards nikdy nevynikal excelentním bruslením, takže si vyvinul cit podobný radaru, který mu spolehlivě určuje, kde se kdo na ledě nachází.

„Rick Nash nejen že pomůže celému týmu Rangers, konkrétně z jeho příchodu budou těžit Marián Gáborík a Ryan Callahan, protože mužstvo nebude tolik viset na jejich gólech,“ vysvětluje Craig Button, bývalý generální manažer Calgary Flames, který nyní pracuje jako hokejový analytik v televizi. „Jestli Rangers něco chybělo, tak to byl hráč, který by byl schopný dávat góly v každém zápase. Netvrdím tím, že nastřílí 82 branek. Ale dokáže dát gól, když ho potřebujete, nebo alespoň unavit obránce soupeře svým tahem na branku. Je to velký chlap, proti kterému je těžké hrát.“

 

18 Nováček: Mikael Granlund

Hokejový kouzelník je připraven na NHL

Svým čarokrásným gólem do ruské sítě v semifinále MS 2011 se zapsal do všech finských srdcí. Teď se dvacetiletý supertalent z města Oulu chystá dokázat, že bude patřit k nejlepším i v NHL. Pro Hockey se zaměřil na Mikaela Granlunda, favorita na zisk Calder Trophy, který by měl pozvednout tým Minnesota Wild na novou úroveň.

Autor: Uffe Bodin

V zájmu objektivity je třeba přiznat, že pravověrní fanoušci Minnesoty mnoho důvodů k radosti v posledních letech neměli. Od chvíle, kdy se NHL do „Nejhokejovějšího státu v USA“ po sedmileté odmlce v roce 2000 vrátila, se klub podíval do vyřazovacích bojů jen třikrát z 11 pokusů. Ve dvou případech (2007 a 2008) pak navíc putování play off skončilo hned v prvním kole.

Pověst klubu nevylepšil ani velenudný hokej s úpornou obrannou středního pásma, kterým byli Wild téměř proslulí. Během devítiletého angažmá trenérského démona Jacquese Lemairea se zkrátka hlavní pozornost týmu soustředila hlavně na zneškodnění střelců soupeře.

To všechno je ale minulost, v posledních letech zavál v ulicích souměstí Minneapolis a St. Paul svěží hokejový vítr. Vše negativní, co bylo v minulosti s týmem Minnesota Wild spojováno, bylo vymeteno za brány Xcel Energy Centra a nahrazeno nadějí a očekáváním lepších zítřků. Optimismus, který zachvátil tenhle hokejový stát USA, se zakládá především na volbách v draftech.

V okamžiku, kdy v roce 2009 Chuck Fletcher nahradil Douga Risebrougha ve funkci generálního manažera a své posty opustila i velká část klubového vedení a scoutů, se stalo něco zvláštního. Během pouhých tří let se Wild změnili z jednoho z nejhůře draftujících klubů v lize v jeden z těch vůbec nejúspěšnějších. Dřívější první volby Wild se použily na zklamání jako A. J. Thelen, James Shepard, Benoit Pouliot či Colton Gillies, v posledních třech letech pak šéfové klubu dokázali v draftu získat supertalenty Jonase Brodina, Johana Larssona, Mathewa Dumbu a především pak Mikaela Granlunda.

 

22 Recenze NHL 13 a kartiček

NHL 13 – Hokejová škola přímo na obrazovce

EA Sports je zpět s novým vydáním své hokejové hry. „NHL 13“ se v začátku prodeje velice dařilo, možná i díky výluce, protože fanoušci chtěli prožít začátek sezony NHL alespoň na monitoru. Pojďme se podívat, zda obsah hry odpovídá očekávání hráčů.

Hra o NHL z dílny EA se v minulosti podobala řadě dalších sportovních her – kupa zábavy, podobnost se skutečností však do jisté míry omezená. To už ale dávno neplatí, herní obr v posledních letech neskutečně zapracoval na zlepšení reálného dojmu v hokejové hře. Veškerá práce ani investice pak skutečně nepřišly nazmar.

Nový systém bruslení, ve verzi 2013 nazvaný „True Performance Skating“, způsobí, že první hodiny strávené s touto hrou se budou zdát jako návštěva hokejové přípravky. Hráč se musí učit startovat i zastavit, nejlepší způsob, jakým vykroužit zatáčku i jak bruslit pozpátku. Složitější (ve smyslu věrohodnější) je navíc poslat opravdu dobrou přihrávku a obtížnost tréninkového kempu vzrostla přímo nebývale.

 

Drahé i levné výrobky od firmy Upper Deck

Na trhu s kartičkami se najdou série vhodné pro každou peněženku. Upper Deck má pak v sortimentu levné i ty dražší kartičkové série.

 „Ultimate“ patří k těm nejexkluzivnějším sériím v portfoliu firmy Upper Deck. Každá krabice obsahuje pouhé čtyři ceněné kartičky, od každé z nich pak existuje maximálně 399 kusů. V průměru dostanete jednu kartičku s dresem, jednu s autogramem, jednu nováčkovskou kartičku a jednu základní. Přímo jackpotem je ale nováčkovská kartička či kartička s legendou a navíc s autogramem. Cena tohoto balení je zhruba 2 500 korun, a je tedy otázka, zda budou sběratelé tuto cenu považovat za přiměřenou. Šance na opravdovou trefu je opravdu vzrušující, existuje však samozřejmě riziko, že ani jedna ze čtyř kartiček nenaplní očekávání v balení vkládané. Pokud budou všechna balení v podobné kvalitě jako to, které jsme v redakci otevřeli my, investice se může vyplatit.

 

24 TOP 15: Zlí hoši

Roughy Torres, „Ten nejhorší“

Hraje za Chicago Blackhawks. Patří mezi jejich superhvězdy. Občas si na party dá drink nebo dva, nebo ještě víc. Už měl taky v baru problém s policií.  Že znáte jeho jméno? Určitě? Tohoto hokejistu přitom v našem žebříčku zlých hochů nenajdete. Ne, „Captain Serious“ do něj nepatří. Zato jeho kamarád „Kaner“ ano. A jeden sériový „zabiják“ z Phoenixu je kápem téhle bandy.

Autor: Karel Knap, MF DNES

V únoru 2007 policie chytila Jonathana Toewse v nočním podniku v Grand Forks, v americkém státě Severní Dakota. Bylo mu teprve 18 let, přitom mládež smí v USA konzumovat alkoholické nápoje až od 21.

Toews se přesto vyskytl v partě šesti hokejistů, kteří „pařili“ v Judyině taverně po triumfu jejich týmu University of North Dakota Fighting Sioux nad favority Minnesota Golden Gophers ve vysokoškolské lize WCHA.

On a jeho spoluhráč z útoku T. J. Oshie (nyní St. Louis Blues) byli zatčeni. Toews dostal trest odnětí svobody na 10 dní s ročním podmínečným odkladem, musel si odkroutit 30 hodin veřejně prospěšných prací a zaplatit pokutu 425 dolarů.

Popularita, která jej v té době v Grand Forks provázela, jej rozhodně netěšila. Dobře si ji pamatoval, a tak přestože se nevyhýbá večírkům, snaží se alespoň v podroušeném stavu netropit vyložené hlouposti.

Proto není v naší Top 15. A kdo se v ní objevil? Hráči NHL, kteří kašlou na pravidla na ledě nebo v soukromí. Ti, co by se minimálně jednou měli pořádně zastydět za brutální faul nebo ostudné chování na veřejnosti. Neoblíbení špinavci, jež pozorně sleduje ligový šerif Brendan Shanahan.

 

30 V brankovišti: Cory Schneider

Převzal vládu ve Vancouveru

Ve Vancouveru můžeme sledovat řešení největšího brankářského rébusu v NHL. Zkušený gólman Roberto Luongo, který má s Canucks podepsanou velmi vysokou smlouvu, už byl prakticky vytlačen z brankoviště svým učedníkem Corym Schneiderem. Ať už tato sezona začne v zámoří kdykoliv, jedničkou v brance Vancouveru bude Schneider. Kde bude Luongo? To je dobrá otázka.

Autor: Chris Johnston

Vancouver Canucks odkládali tohle řešení tak dlouho, jak to jen šlo. O Corym Schneiderovi se mluvilo jako o budoucí jedničce Canucks od chvíle, kdy ho v roce 2004 draftovali na 26. místě. Ale trvalo strašlivě dlouho, než se budoucnost naplnila a stala se současností.

Schneider musel předvést dvě výborné sezony jako dvojka a dva roky po sobě se musel postavit do branky místo Luonga v play off. Teprve pak Canucks byli ochotni o něm začít mluvit jako o svém prvním gólmanovi.

Chytat za klub, který je sice úspěšný, ale stále mu chybí byť jen jediný triumf ve Stanley Cupu, je pořádná řehole. Šestadvacetiletý rodák z předměstí Bostonu už to poznal. A mnohokrát.

„Stát se jedničkou je něco, na co jsem opravdu tvrdě dřel. A je to něco, na co jsem se celkem dlouho těšil,“ tvrdí Schneider.

Když ho Canucks draftovali v prvním kole, vzali na sebe značné riziko. Schneider vyrostl do 188 centimetrů a ukazoval, že má slušné základy. Zaujal scouty, už když nastupoval na střední škole, jenže to všechno nestačilo, aby ho mohli považovat za budoucího špičkového brankáře.

Draft 2004 byl na gólmany bohatý – do 20. místa se dostali na řadu Al Montoya, Devan Dubnyk a Marek Schwarz. O Schneiderovi se pochybovalo nejvíc, jenže jak se později ukázalo, ani jeden brankář z výše jmenovaných nebyl sázkou na jistotu.

Za Vancouver poprvé volil generální manažer Dave Nonis a na pódium v aréně v Raleighu vyvolal Schneidera. Chtěl tím vyslat jasnou zprávu, že jeho klub, přezdívaný „hřbitov brankářů“, potřebuje gólmana. Téměř přesně na den po dvou letech, kdy draft hostil Vancouver, provedl Nonis ještě odvážnější tah, který jen potvrzoval, jak moc Canucks touží po skvělém brankáři.

 

34 Brankářský speciál:

Brankářské řemeslo se vyvíjí přes 100 let

Je snadné říct, že post gólmana se za posledních 20 let proměnil ze všech hokejových pozic nejvýrazněji. Dnes má každý klub NHL jednoho, nebo dokonce dva specializované brankářské trenéry. Styl hry mužů v maskách je v současnosti mnohem sofistikovanější než dřív. V tomto článku vám Kevin Allen přiblíží fascinující vývoj brankářského řemesla.

Autor: Kevin Allen

Brankářský „motýlí styl“ neboli butterfly je v dnešní NHL ten nejrozšířenější. Ale když ho v 50. letech začal poprvé používat Glenn Hall, považovali ho za riskující blázna. Jeho kamarádi a rivalové z dalších týmů tvrdili, že dostal tolikrát pukem do hlavy, že přišel o rozum.

„V každém období existuje spousta velmi dobrých brankářů, ale jen pár těch vynikajících,“ říká bývalý gólman Ken Dryden, člen Hokejové síně slávy. „A pak ještě existují gólmani, kteří jsou velmi důležití.  Glenn Hall nebyl jen vynikajícím brankářem, on byl také nepostradatelný pro další vývoj. Změnil brankářské řemeslo. S výjimkou Jacquese Plantea nevím, jestli byl někdo stejně tak důležitý jako Hall.“

Díky Planteovi začali brankáři nosit ochrannou masku, Hallovým příspěvkem bylo zavedení „motýlího stylu“. Hall s ním přišel v době, kdy byl pro gólmany skutečně nebezpečný.

„Byl první, kdo opravdu změnil poměr mezi efektivitou chytání a bezpečností,“ říká Dryden. „V té době bylo zcela přirozené, že když jste stál v brankovišti, snažil jste se padat co nejméně. Jinými slovy, byl to kompromis kvůli ochraně vlastního zdraví. Prostě to byl způsob, jak udržet hlavu co možná nejdál od letících puků. Měli jste ji vytrčenou nad horní tyčkou. Glenn Hall se rozhodl, že ji bude mít pod břevnem.“

Hall chytal často na kolenou, přestože tehdy brankáři nenosili masku. Terry Sawchuk se v nejlepších letech své kariéry také často krčil. Ale pořád to byl gólman, který se snažil většinu zákroků ustát. Hall je považován za průkopníka stylu butterfly. Neustále se vystavoval riziku, že se mu puk odrazí do obličeje. Většinu kariéry odchytal za Chicago Black Hawks, což znamenalo, že každý den při trénincích musel čelit bombám Bobbyho Hulla.

 

40 Legendy: Joe Sakic

Věrný vůdce

Jeden z nejrespektovanějších lídrů v historii NHL a zároveň velmi vážný kandidát na letošní uvedení do Hokejové síně slávy, to je Joe Sakic. Svému klubu (Quebec a posléze Colorado) byl věrný po celou kariéru. 17 let mu dělal kapitána. Dvakrát s ním vyhrál Stanley Cup a dovedl ho mezi ligovou elitu.

Autor: Tomi Savolainen

Wayne Gretzky vážil jen 77 kilo a celkem se mu vedlo, ne?

V roce 2006 se objevila na serveru NHL.com tato věta, kterou kdysi pronesl mladíček, jehož v roce 1987 draftovali Quebec Nordiques na 15. místě. Tenhle mladý muž s chorvatskými předky toho moc nenamluvil. Zato se o něm říkalo, že je na NHL příliš drobný.

Sakic ještě jako junior v týmu Swift Current Broncos přežil tragickou nehodu. 30. prosince jel se svým týmem autobusem, který na dálnici dostal smyk, prorazil svodidla a skončil převrácený na bok. Čtyři hráči zemřeli. Tahle hrozná zkušenost ale pomohla zbytku týmu rychleji vyspět.

Sakic odehrál v juniorské lize WHL dvě sezony a výrazně v nich dominoval. Nastoupil do 139 zápasů, v nichž si připsal 293 bodů (138+155). Hned po prvním přípravném kempu s tehdy slabými Nordiques v roce 1988 se probojoval do prvního týmu a už ve svém prvním ročníku nasbíral 62 bodů. A ve druhém pokořil hranici 100 bodů a zamířil mezi ligové hvězdy. Konkrétně 102 bodů (39+63) stačilo dokonce na 10. místo v celé NHL. Jenže Nordiques měli tak špatné mužstvo, že získali v celé sezoně jen 31 bodů.

Sakic ve svých prvních třech sezonách skončil s Nordiques vždy na posledním místě v lize. I když v dalším ročníku (1990/91) posbíral 109 bodů a v produktivitě celé ligy mu náležela šestá příčka, Nordiques pomohl jen k 46 bodům.

Kromě Petera Šťastného totiž v mužstvu nebyl nikdo, kdo by s ním alespoň trochu dokázal držet krok. Pak ale přišli mladíci Mats Sundin a Owen Nolan. Nordiques také na prvním místě v roce 1991 draftovali Erica Lindrose, ale ten za ně odmítl hrát. A tak ho v roce 1992 vyměnili do Philadelphie za Petera Forsberga, Rona Hextalla, Stevea Duchesnea a Mikea Ricciho. Tenhle trejd mužstvo a jeho budoucnost naprosto změnil. Bohužel na finanční záchranu ani hvězdní hráči nestačili.

 

42 Dokument Pro Hockeye: Vše, co potřebujete vědět o výluce

Boj – a cesta k usmíření

Zatímco vznikal tento článek, nad sezonou 2012/13 se stahovala mračna další dlouhé výluky. Občas hustými mraky sice problesklo několik slunečních paprsků naděje, ale bohužel většina předpovědí věštila, že by se hokej v NHL měl znovu připravit na delší přestávku. Připravili jsme pro vás podrobný popis konfliktu, který probíhá mezi hráči a majiteli klubů NHL.

Autoři: Kevin Allen a Linus Hugosson

Pokud jste si mysleli, že válka mezi majiteli a hráči nemá adekvátní důvod, prosím, věřte, že se obě strany hádaly o částku převyšující jednu miliardu amerických dolarů.

Nemluvíme přitom o „miliardě“, již kdysi nabízel jako úplatek podroušený brankář Ed Belfour policistům, kteří ho přijeli zatknout. Jde o skutečných tisíc milionů dolarů, což je třeba roční hrubý národní produkt Libérie nebo stejná částka, kterou zaplatil Facebook za nákup Instagramu.

Hlavním cílem majitelů bylo snížení podílu ze zisku, který se musel vyplácet hráčům ve formě mezd, z 57 % na 50 %. S touto nabídkou přišli až ve svém třetím návrhu, který odborům předali 16. října. V minulé sezoně se tento podíl vypočítával ze zisku ve výši 3,3 miliardy dolarů. Znamená to tedy, že každý procentní bod, o nějž se jedná, má hodnotu 33 milionů dolarů. Snížení podílu z 57 % na 50 % by tedy majitelům přineslo 231 milionů dolarů ročně navíc po dobu platnosti nové kolektivní smlouvy. Tato čísla platí za předpokladu, že by zisk ligy zůstával stále stejný a nerostl, byť se růst předpokládá.

Pokud si to sečtete, za šest let platnosti nové kolektivní smlouvy (na tak dlouho zněl ligový návrh) by majitelé navíc získali 1,3 miliardy, ale spíš kolem 1,5 miliardy dolarů. A hráči by o tuto částku přišli.

Abyste si to dokázali lépe představit – podle časopisu Forbes žije v současnosti na světě jen necelých 1 000 lidí (či rodin), jejichž majetek dosahuje či přesahuje 1,3 miliardy dolarů.

Je to zkrátka hodně peněz, proto se majitelé rozhodli už potřetí během 18 let vyhlásit výluku, která způsobí zkrácení, nebo dokonce úplné zrušení sezony 2012/13.

„Nakonec jde vždycky o peníze, ale hned na druhém místě je snaha majitelů převzít větší kontrolu a moc nad ligou na úkor hráčských odborů,“ tvrdí právník Joe Farelli, který se specializuje na kolektivní smlouvy a vyjednávání. „Je to klasický boj, který najdete v každém pracovním sporu.“

Předtím, než se majitelé klubů NHL začali snažit o snížení hráčského podílu na ziscích, se totéž povedlo NBA (basketbalová liga) a NFL (liga amerického fotbalu). Obě ligy úspěšně přinutily hráče odsouhlasit menší podíl na ziscích. NBA si prošla výlukou v minulé sezoně a nyní se liga s hráči dělí rovným dílem. Hokejistům se pranic nelíbí, že NHL v tomto ohledu následuje NBA.

 

50 Roman Horák a krajánci na farmách

Z údržbáře kanonýrem

Draftovali ho New York Rangers, ale centr Roman Horák za ně nikdy nenastoupil. Z juniorů loni skočil rovnou do NHL, přestože nepatřil mezi opěvované talenty. Další sezonu začal na farmě, také kvůli výluce, jež se v nejslavnější lize rozhostila. A zatímco se do ní v dresu Calgary Flames překvapivě prosadil jako nahrávač a defenzivně zodpovědný hráč, na podzim 2012 v AHL připomínal rozeného kanonýra. Jeho kariéra se v poslední době kutálí v kotrmelcích.

Autor: Karel Knap, MF DNES

Vypadalo to, jako by si ho puk na ledě sám hledal. Přitočil se k němu ve skrumáži, když brankář Hamiltonu seděl na čáře a jen zoufale čekal na pohromu. Horák si kotouč zastavil bekhendem a bleskově – jako rozený „snajpr“ – ho zvedl pod horní tyčku.

Marně se mu ještě do rány vrhal obránce soupeře. Jako by nevěděl, že český forvard týmu Abbotsford Heat má v úvodu sezony AHL jakousi protekční smlouvu s hokejovými bohy. Že se lehce dostává do šancí a podobně lehce je proměňuje.

Chytrý, všestranný centr s vytříbeným citem pro přihrávku bodoval v sedmém z úvodních sedmi utkání sezony a se sedmi trefami vedl ligovou tabulku kanonýrů.

Klipy z jeho akcí se přitom nevyjímají v exkluzivních sestřizích, těžko byste je vypátrali na serveru youtube.com.

„Všechny ty góly byly svým způsobem šťastné,“ říkal po svém čtvrtém zásahu proti Chicagu. A také další tři nastřílel zblízka. Pohotově. Z pozic, do kterých ho poslal jeho hokejový instinkt.

Skromnost je pro sportovce dobrá vlastnost. Ale nic se nemá přehánět. Ani pokora. Jedenadvacetiletý Roman Horák si za start do nového ročníku zasloužil velkou pochvalu. Za jeho úspěch zdaleka nemohly jen šťastné náhody.

 

54 Hokej a studium

„Hokej je obrovské plus pro vaši kariéru“

V minulém čísle jsme uvedli první díl seriálu „Studium a hokej“. Tentokrát vám chceme přiblížit, jak to na amerických univerzitách vypadá a jak se dá vysokoškolské studium skloubit s vrcholovým sportováním. Přečtěte si o lidech, kteří se sice nestali hokejovými profesionály, přesto jim hokej v životě velmi pomohl.

Autor: Monika Mertová a Petr Novotný

Daniel Svoboda je dnes zaměstnancem McKinsey&Company, jedné z největších a nejprestižnějších poradenských firem na světě. Hokej už spoustu let hraje jen pro radost, ale stále tvrdí: „Hokej mi ohromně pomohl. Když zvládnete vystudovat a ještě u toho hrát, je to obrovské plus pro vaši další kariéru, i když nebude hokejová.“

Mladí hokejisté se podle něj přitom vůbec nemusí bát, že když odejdou za moře studovat, ztratí šanci se prosadit v profesionálním hokeji. O tom svědčí jména jako Doug Murray (San Jose Sharks), Matt Moulson (NY Islanders), Chris Kreider (NY Rangers) a mnozí další současní hráči NHL.

O vysoké úrovni univerzitního hokeje ve Spojených státech mluví i Michal Dufek, další hokejista, který využil možnosti sportovního stipendia. Dufek je dnes studentem oboru CEMS a také je spolumajitelem firmy s kosmetickým zbožím.

„Někteří hokejisté v americkém univerzitním týmu byli podle mě srovnatelní s hráči ze zdejší 1. ligy a troufám si tvrdit, že pár jich mělo výkonnostně na českou extraligu,“ říká Dufek.

„V Americe je naprosto jiný tréninkový režim,“ pokračuje Dufek. „Hráči jsou velmi zodpovědní a cílevědomí. Místo užívání si studentského nočního života individuálně trénovali. Měli propracovaná cvičení na stabilizaci, hluboké svaly… Přišlo mi, že Severní Amerika je v teorii přípravy daleko před Evropou.“

Při takové konkurenci není snadné hokejové stipendium získat. Svoboda měl štěstí, že si ho všimli univerzitní scouti, když si zkoušel vybojovat kontrakt v kanadském juniorském týmu Lindsay Muskies. Původně totiž ani na univerzitu jít neplánoval.

„Mají perfektně vypracovaný systém sledování talentů,“ vypráví Svoboda. „Například z Princetonu volali scouti pomocí tlumočníka mým rodičům, aby mě přesvědčili a šel jsem hrát za jejich tým. Ale já si tehdy myslel, že největší šanci na NHL budu mít v Cornellu.“

 

55 Hokejové fórum

Tentokrát jsme našim expertům položili tyto tři otázky:

1.       Gary Bettman sehrál ústřední roli již ve třech výlukách, podle mnohých je dokonce jejich hlavní příčinou. Je na čase, aby své místo hlavního šéfa NHL opustil?

2.       Jak zní váš recept, jak se do budoucna vyhnout dalším výlukám?

3.       Je Mikael Granlund připraven pravidelně nastupovat v NHL?

 

56 Team News

Kdo kde hraje během výluky

Připravili jsme pro vás souhrn hráčů z jednotlivých klubů NHL, kteří si během výluky našli angažmá v Evropě nebo v nižších zámořských soutěžích. Přečtěte si, komu se dařilo a kdo se naopak příliš neprosadil.


Uživatel: Heslo:

Aktuální číslo
ProHockey 5/2018
Anketa
Sledujete EUHL?
Ano!
Ne.
Ne, ale chystám se o této lize něco zjistit.
Pro Hockey předplatné