Pro Hockey
Pro Hockey na FaceBooku

Pro Hockey - články

Top 15: Výjimečné okamžiky play off

Let Bobbyho Orra, „vlastenec“ Stevea Smithe nebo (ne)gól Bretta Hulla. Boje o Stanley Cup přinášejí neskutečné příběhy. Pro Hockey pro vás sestavil žebříček 15 nejúchvatnějších okamžiků z historie play off. Fanoušci si o nich vyprávějí dodnes.

Autor: Kevin Allen


Modere Fernand „Mud“ Bruneteau se nikdy nestal hvězdou National Hockey League, přesto se stal zámořskou hokejovou legendou. Měřeno strohými statistikami to byl průměrný, ale spolehlivý útočník, který za 11 sezon (1935–46) v NHL nastřílel 139 branek. V play off 1936 však dal gól, díky kterému se o něm mluví a bude mluvit i v našem 21. století.
Dobré jméno si v hokeji musíte budovat několik let, ale legendou se můžete stát v jediném zápase play off. Například mnoho odborníků je dodnes přesvědčeno, že New Jersey Devils vyhráli Stanley Cup v roce 1995 hlavně díky Scottu Stevensovi a jeho hitu, kterým doslova zboural Slavu Kozlova už na začátku vyřazovacích bojů. Nejslavnější gól New York Islanders zase podle mnohých vstřelil Bobby Nystrom. Obránce Steve Smith sice s Edmonton Oilers třikrát vyhrál Stanley Cup, ale stejně si ho lidé budou pamatovat hlavně kvůli neuvěřitelnému kiksu z jednoho zápasu play off.
Úspěch ze základní části je pomíjivý, ale hrdinné okamžiky z vyřazovacích bojů si lidé připomínají dlouhá léta. Například Claude Lemieux někdy v základní části působil jako netečný chodec, přesto se o něm uvažuje jako o kandidátovi do Hokejové síně slávy díky fantastickým výkonům z play off. Získal pohár lorda Stanleyho se třemi různými týmy a jeho jméno je synonymem pro úspěch v play off.
Darren McCarty byl dělník určený pro černou práci ve třetí nebo čtvrté řadě, ale detroitští fanoušci snad nikdy nezapomenou na jeho gól z play off 1997, díky kterému se Red Wings stali šampióny po dlouhých 42 letech.
Není snadné vybrat 15 nejpozoruhodnějších okamžiků v dlouhé historii play off NHL. Ale pokusme se o to…
 
15. Záskok Alfieho Moorea
Chicago Black Hawks (tehdy se slova Black a Hawks psala odděleně) v základní části více zápasů prohráli, než vyhráli. Přesto se v roce 1938 dostali do finále Stanley Cupu proti Torontu. Jenže do prvního utkání nemohl kvůli zlomenině palce nastoupit brankář Mike Karakas. Náhradní gólman Paul Goodman nestihl přijet do Toronta včas a Maple Leafs vetovali žádost Black Hawks, aby za ně směl nastoupit Davey Kerr z New York Rangers.
A tak se chicagský kapitán Johny Gottselig vydal hledat Alfieho Moorea, který chytal AHL za Pittsburgh Hornets. Našel ho v hospodě a angažoval ho pro večerní utkání.
Společensky unavený Moore musel na stadionu skočit do sprchy a vypít hrnek kafe. Přesto pustil hned první střelu, která na něj šla. Pak se srovnal a už zůstal neprůstřelný. Chicago vyhrálo 3:1. A ačkoliv už ve zbytku série nastoupit nesměl, Black Hawks vyhráli pohár a Mooreovo jméno bylo vyryto na jeho podstavec.
 
14. Gól a let Bobbyho Orra
Asi jen málokoho překvapilo, když Boston Bruins ve finále v roce 1970 celkem snadno převálcovali St. Louis Blues. Ale fotografie letícího Orra, který skóroval 40 vteřin po začátku prodloužení, jen potvrdila jeho výjimečnost. Noel Picard, obránce Blues, zahákoval Orra, který se řítil k brance. Orr dal gól, ale ztratil rovnováhu a zdálo se, že vzduchem plachtil snad tři metry. Snímek zachycující jeho let je nejslavnější fotkou v historii NHL.
 
13. Edmonton sesazuje Islanders
Zrození dynastie Oilers začalo vychytaným čistým kontem, o které se postaral Grant Fuhr v prvním finále proti Islanders v roce 1984. Islanders drželi pohár už čtyři roky, ale na gól Kevina McClellanda nedokázali odpovědět. Oilers tímto zápasem dali jasně najevo, že po Islanders nastupuje nová dynastie – Edmonton Oilers. Přestože Islanders druhý zápas vyhráli, všeobecně se soudí, že to bylo právě první utkání, v němž se ukázalo, že nadvláda hráčů z New Yorku je u konce. Oilers pak v letech 1984–1990 vyhráli Stanley Cup celkem pětkrát.
 
12. Vítězné nahození Tonyho Leswicka
Tony Leswick z Detroit Red Wings byl pracant, kterého soupeři kvůli jeho velmi dobrému napadání skutečně neměli rádi. Přesto dal vítězný gól v prodloužení sedmého finále proti Montreal Canadiens na jaře 1954. Leswick pouze nahazoval puk do obranné třetiny Montrealu, ale slavný obránce Doug Harvey nešťastně zasáhl puk rukou a touto tečí překvapil gólmana Gerryho McNeila.
Leswick svůj slavný gól později popsal v rozhovoru s novinářem Chuckem O’Donnellem takto: „Myslel jsem jen na to, že musím puk nastřelit do jejich třetiny, hlavně zahrát na jistotu. Takže jsem ho nahodil hezky vysoko a otočil jsem se, abych vystřídal. Najednou koukám, že naši kluci začali slavit. Ono to tam spadlo. Říkal jsem: Děláte si legraci. Fakt byl gól? Dejte pokoj!“
 
11. Vlastenec Stevea Smithe
Říká se, že Edmonton Oilers by v letech 1984–1988 vyhráli pět Stanley Cupů v řadě, kdyby si obránce Smith ve třetí třetině sedmého zápasu čtvrtfinále 1986 proti Calgary Flames nedal vlastní gól. Nikým nevyrušovaný nováček Smith chtěl za stavu 2:2 přihrát přes vlastní brankoviště, ale trefil gólmana Granta Fuhra zezadu do brusle a puk se odrazil za čáru. Smith, který měl zrovna 23. narozeniny, se jen nešťastně sesunul k ledu. Gól byl připsán Perrymu Berezanovi. Oilers následně vypadli.
Smith jinak platil za velmi spolehlivého obránce, takováhle chyba k němu vůbec neseděla. Když v roce 1987 Oilers pohár opět vyhráli, nechali ho pozdvihnout nad hlavu mezi prvními.
 
10. Příliš mnoho Cherryho hráčů na ledě
Tento zápas z 10. května 1979 jen potvrdil přesvědčení Bruins, že na ně v montrealské legendární hale Forum byla uvalena kletba. V sedmém zápase semifinále vedli necelé čtyři minuty před koncem 4:3. Pak ale dostali dvouminutový trest za špatné střídání. Dodejme, že tehdy je koučoval „slavný brepta“ Don Cherry. Montreal přesilovku využil – vyrovnávací gól dal pouhou minutu a 14 vteřin před koncem třetí třetiny Guy Lafleur. Obrat dokonal v prodloužení Yvon Lambert.
Cherry odmítl jmenovat konkrétního hráče, který naskočil na led jako šestý, ale traduje se, že si střídání popletl Stan Jonathan.
 
9. Zázrak na Manchesterském bulváru
10. dubna 1982 nastupovali Edmonton Oilers do třetí třetiny třetího zápasu série s domácími Los Angeles Kings s velkým náskokem – 5:0. Kings se ale během 20 minut povedlo nastřílet pět gólů, když ten poslední dali v čase 59:55. Neuvěřitelný obrat korunoval v prodloužení Daryl Evans a Kings vyhráli 6:5.
Byl to nejpamátnější zvrat v historii play off NHL. Nezapomeňte, že už tehdy byli Oilers s Gretzkym v sestavě velmi silným týmem. Tohle utkání postrčilo Kings do vedení 2:1 v sérii a pomohlo k vyřazení Edmontonu z play off. Pravděpodobně tak způsobilo odklad nástupu dynastie Oilers.
A proč „Zázrak na Manchesterském bulváru“? Na téhle ulici totiž stála hala Forum, v níž Kings sídlili.
 
8. Pět gólů Maurice Richarda
Maurice „Rocket“ Richard měl za sebou první celou sezonu v NHL. 23. března 1944 v semifinále proti Torontu ale dal jasně najevo, že se zrodila jedna z největších hvězd v ligové historii. Zápas skončil 5:1 a všech pět gólů Montrealu dal právě Richard. Ještě v prvním zápase série ho brankář Bob Davidson vychytal, ale v tom druhém se Richard rozjel. Ve druhé třetině nastřílel hattrick, přičemž dva ze tří gólů od sebe dělilo pouhých 17 vteřin. Ve třetí části pak přidal ještě další dvě branky. Po zápase začali fanoušci v hale Monteal Forum bučet, když zjistili, že pořadatelé Richarda vyhlásili až třetí hvězdou zápasu. To ještě netušili, že Richard byl proti všem zvyklostem vyhlášen i druhou a první hvězdou zároveň.
Richardovy skvělé výkony pomohly Canadiens k zisku Stanley Cupu po dlouhých 13 sezonách.
 
7. Kouč Patrick musel do branky
Čtyřiačtyřicetiletý Lester Patrick byl v roce 1928 generálním manažerem a zároveň trenérem New York Rangers. Přesto se ve druhém finále Stanley Cupu proti Montreal Maroons musel postavit do branky. Gólman Lorne Chabot totiž dostal pukem do oka. Podle tehdejších pravidel si Rangers mohli vybrat z hlediště náhradníka, jenže soupeř vetoval dvě jejich volby. Po poradě v kabině si na sebe Chabotovu výstroj oblékl Patrick. On sice dříve hrál hokej, ale jako obránce. Rangers pečlivě bránili, utkání dotáhli do prodloužení a v něm triumfovali 2:1. Série byla vyrovnaná 1:1. Druhý den Rangers dostali od NHL povolení najmout jiného brankáře a Stanley Cup nakonec vyhráli.
 
6. Nystromův gól načal dynastii
Boba Nystroma proslavila mnohem víc tvrdá hra než zakončení, přesto to byl právě jeho gól, který 24. května odstartoval vládu dynastie New York Islanders. Vstřelil ho v prodloužení šestého finále s Philadelphia Flyers. John Tonelli zavezl puk do třetiny a přihrál ho najíždějícímu Nystromovi, který ho usměrnil za záda Petea Peeterse a zajistil pro Islanders první ze čtyř Stanley Cupů v řadě.
Nystromovi se zřejmě kvůli tomuto důležitému gólu začalo přezdívat Mr. Islander. Jeho další přezdívka byla „Niatross“, což byl jeden z nejslavnějších závodních koní té doby. „Začal tak na mě volat John Tonelli, protože o mě kluci říkali, že jsem na ledě k neutahání. Že dřu jako kůň,“ vyprávěl později Nystrom.
 
5. Bruneteau ukončil maraton
Red Wings povolali nováčka Muda Bruneteaua do sestavy až dva týdny před začátkem play off. Když 24. března 1936 nastoupil v prvním zápase vyřazovací části proti Montreal Maroons, snažil se hlavně o to, aby neudělal žádnou chybu. Během 60 minut základní hrací doby v Montrealu nepadl ani jeden gól. Na tom by nebylo nic divného, jenže skóre se nezměnilo ani v následujících pěti (!) prodlouženích. Až v čase 16:30 šestého nastavení proklouzla za záda brankáře Lorneho Chabota nenápadná střela z Bruneteauovy hole.
Málokdy se připomíná, že stejně důležitým hrdinou jako Bruneteau byl i detroitský brankář Normie Smith – v zápase si připsal 90 zákroků a nepustil ani jeden gól. Od té doby se už nikdy takhle dlouho neprodlužovalo, přesto pokaždé, když se v play off nějaký zápas hodně natahuje, zmíní komentátoři Bruneteauovo jméno.
 
4. Toronto obrací z 0:3 na 4:3
První tři zápasy finálové série v roce 1942 vyhráli Detroit Red Wings. Proto se torontský trenér Hap Day rozhodl pro radikální změnu. Nechal na střídačce zkušené hráče a do hry pustil mladíky, kteří bažili po úspěchu. Hrdiny Maple Leafs se rázem stali Gaye Stewart, Syl Apps a bratři Don a Dick Metzovi. Toronto třemi výhrami v řadě srovnalo stav zápasů na 3:3. V sedmém utkání vstřelil Sweeny Schriner dva góly a brankář Turk Broda nestačil pouze na jedinou střelu. Toronto zvítězilo 3:1 a získalo Stanley Cup. Byla to dosud jediná finálová série v historii NHL, v níž se týmu podařilo vyhrát, přestože prohrával 0:3.
 
3. Hullův (ne)gól Haškovi
Fanoušci Buffalo Sabres jsou dosud přesvědčeni, že byli v roce 1999 okradeni o možnost vyhrát Stanley Cup. Ve třetím prodloužení šestého zápasu dorazil Brett Hull puk za Haškova záda a rozhodl celou sérii ve prospěch Dallas Stars. Stál však v brankovišti ještě před tím, než do něj přilétl puk. A to odporovalo tehdejším pravidlům. O prohřešku nebylo pochyb, prokázaly ho i zpomalené opakované záběry.
Tehdy se do věci vložilo vedení NHL a přišlo se zajímavým výkladem. Prohlásilo, že Hull byl stále v držení puku a Haškův zákrok na tom nic nezměnil. Podle tohoto vysvětlení gól platil, protože hráči v držení puku do brankoviště směli.
Samozřejmě, že fanoušci Sabres tento výklad nikdy nepřijali a dodnes je vzpomínka na toto utkání dokáže rozzlobit.
 
2. Hrdina se zlomeným kotníkem
V šestém finále Stanley Cupu v roce 1964 (hrál se 23. dubna) se torontský obránce Bobby Baun sesunul v bolestech k ledu po „golfáku“ od jednoho z hráčů Detroit Red Wings. Puk ho trefil do kotníku a přerazil ho. Bauna museli odnést na nosítkách. Jenže on nehodlal opustit tým v kritickém okamžiku. Nechal si proto kotník „zmrazit“ a doufal, že bude moci nastoupit do prodloužení. Překonal bolest a skutečně vyjel na led. V čase 1:42 prvního prodloužení vypálil, puk se při letu odrazil od hokejky Billa Gadsbyho a skončil za zády brankáře Terryho Sawchuka.
Baun měl další dva dny nohu obloženou ledem a těsně před sedmým zápasem si ji opět nechal postříkat tekutým dusíkem. Maple Leafs rozhodující utkání vyhráli 4:0 a získali Stanley Cup. Teprve pak si Baun nechal nohu zrentgenovat. Na snímku pak bylo jasně vidět, že je kost skutečně zlomená.
Od té doby se Baun stal symbolem obrovského odhodlání hokejistů překonávat v play off bolest a pro výhru Stanley Cupu podstoupit cokoliv.
 
1. Rangers ukončili 54-leté čekání
14. června 1994 New York Rangers porazili Vancouver Canucks 3:2 a ukončili zřejmě nejvypjatější finálovou sérii v historii Stanley Cupu. Díky této výhře také uťali posměšný pokřik fanoušků Islanders, kteří během zápasů skandovali letopočet 1940. Tehdy totiž Rangers slavný pohár vyhráli naposledy.
Rangers se v sedmém zápase dostali do vedení 2:0, ale Canucks se stále nevzdávali. Trevor Linden v oslabení snížil, ale vzápětí kapitán Mark Messier vrátil svým gólem Rangers dvoubrankový náskok. Na začátku třetí třetiny Linden opět vrátil Canucks naději, tentokrát gólem v přesilové hře. Pět minut před koncem utkání ještě Nathan LaFayette nastřelil tyčku newyorské branky. Vancouver vyvinul obrovský tlak a Rangers odolali jen díky fantastickým zákrokům gólmana Mikea Richtera.
Komentátor Bob Cole během přenosu označil toto finále za „nejlepší finálovou sérii“, kterou si pamatuje. Tehdejší člen vedení NHL Brian Burke později prohlásil vítězství Rangers za „větší než velké... třikrát tak velké“.

(Tento článek i s dobovými fotografiemi vyšel v časopisu Pro Hockey 5-6/2009.)


Uživatel: Heslo:

Aktuální číslo
ProHockey 6/2018
Anketa
Sledujete EUHL?
Ano!
Ne.
Ne, ale chystám se o této lize něco zjistit.
Pro Hockey předplatné